O biele man cu puarte la saete
O biele man cu puarte la saete
e l' arce la virtút del miò signór;
o biele lunge man cu dà valór
a cheste Sefe sore ogni polzete.
O biele man cu va cun gran stafete
a giavâ fur del cuarp del so madór
par fuarze lu so cur cu è lu flor
de vite triste, mí sere e solete.
102
O man blance qual nef ovér qual perle,
o man d’arint cu rez lu ciar d’Amór,
o man cu par tociâ la bèstie berle;
o man sole cu dà ogni savór
’e lenghe del Strassòlt cu simpri zerle
in laude so emplàt di gran furór;
o man d’ogni valór;
e del so cur radrís si dolze e fuart,
ate a tornâ la vite ad ogni muart.