Wjesele dźensa so zetkawamy tu,
přećelstwo hajić ze zhromadnej rejku.
Spěwy njech zaklinča přez cyłu žórlu.
Starosće tak so wšitke zabudu.


Hercy, nětk hrajće najrjeńše pěsnički!
Bratře wzmi holčku a spěšnje do rejki!
Korčmarjo, nalij nam naše šklenički!
Pijmy strowosći!


Kajka je to radosć w našej młodźinje!
Stari čuja žadosć, być jónu młodźi šće.
Hdyž je swjedźeń nimo, praji kóždy z nas:
Schadźować so chcemy prawje husto zas'.